Historie
První zmínka o Liptani je z roku 1256, kdy ji její zakladatel Helembert de Turri postoupil olomouckému biskupu. Olomoucká kapitula prodala roku 1262 Liptaň osoblažskému rychtáři. Dále byla Liptaň biskupským lénem, ale v 16. stol. drželi ji biskupové s panstvím osoblažským přímo. Biskup Vilém Prusinovský z Víckova stanovil roku 1570 Liptani roboty a biskup Stanislav II. Pavlovský pustil roku 1581 Liptaňským roboty pod plat. Roku 1480 se v obci připomíná dědičně fojtsví. Roku 1882 vyhořela horní a v letech 1846 a 1847 dolní část vsi.
Roku 1834 měla Liptaň 240 domů a 1883 obyvatel, roku 1930 262 domů a 1125 obyvatel. Poutní farní kostel byl vystavěn v letech 1867-70.
Symbolika obecního znaku Liptaň:
Pohár-kalich a rovnoramenné váhy představují heraldický přepis starého razítkového znamení Liptaně. Dvojice růží navazuje částečně na pečeti místních částí Bučávka a Horní Povelice. Současně se jedná o mariánský atribut a tedy symbol mariánského poutního chrámu v Liptani. Figura vlnitého břevna jakožto schématické znázornění vody připomíná sv. Jana Křtitele z obrazu nejstarší liptaňské pečeti. Šachování symbolizuje někdejší vazbu obce k tzv. moravským enklávám olomouckého biskupství ve Slezsku.
Barevné řešení:
stříbrná+červená (+modrá) - Morava
stříbrná nebo modrá - barva vody - pečeť Liptaně se sv. Janem Křtitelem
zelená - barva venkova - poloha obce na venkově
K tzv. liptaňské tragedii došlo 22. září 1938, kdy místní obyvatelstvo německé národnosti zavraždilo šest příslušníků Stráže obrany státu. Jejich těla zakopali na hřbitově v nyní polských Glubczycích. Tři oběti byly exhumovány a pohřbeny na českém území, třem byl městem Glubczyce poskytnut důstojný hrob. Viníci vraždy, dva bratři, nebyli potrestáni.
V letech 1946-47 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a do Liptaně se přistěhovalo mnoho rodin z vnitrozemí, především z Beskyd. Od roku 1947 sem přicházeli Češi přesídlení z Volyně na polsko-ukrajinském pomezí.
